Pod tenhle blog spadá tento.

Jsem utříděná. Páni.
Najdete na něm úchylnou část, kterou si nedovolím dát sem.
To znamená yaoi, yuri, hentai a všechno to okolo.
Jeho aktuální články: Měla bych už začít

July 2011

Kua! Blog blbne! *mlátí hlavou o zeď*

29. july 2011 at 11:31 | Velice nasraná Kasumi |  Blog-Info
Vlastně nevím, proč mě to tak štve, ale prostě... prostě mě to štve! Gr!
Nejde mi psát komentáře, když jsem přihlášená. A pokud vím, tak to nejde ani vám. Fakt skvělý.
Nenávidím svůj blog! Nenávidím tenhle... blog, kua! Jak svůj, tak blog tečka cé zet. Jako, není moc příjemný, když kliknete na Komentovat a pak se vám objeví nějakej přiblblej červenej proužet k tim že "Vyplněný součet je nesprávný." Ať si sněděj chipsy s nějakym součtem! Žádnej tam nastavenej nemám, tak ať neštvou.
JASHINE TY SOCKO!!!

Bwahaha :D *asi sjetá*

27. july 2011 at 19:15 | Kasumi |  Má neexistence
Jo, já vím, že jsem dlouho nepsala, a víte co? Je mi to JEDNO! Bwahaha, kašlu na aktivitu, kašlu na návštěvnost, kašlu na... chtěla jsem napsat kašlu na obsah a kvalitu článků, ale na to nekašlu, to prostě neřeším :D
Tak jo! Yeah! Mám nějakou divnou náladu, která, mimochodem, přetrvává už pár dní. Je podivně optimistická. Nevím, jestli je to dobře, nebo ne :D No, každopádně na to prostě kašlu... ché! Hm... nejsem já nějaká zhulená? Přiznejte se, kdo jste mi co dal? O.o
DANGOOO! DANGOOO! *těší se, až bude konečně v Praze a nakoupí si zásoby rýžový mouky a pocky* Pocky, mňam ^^
Huh, mě vážně něco je O.O" Tohle není normální =.- Otázka je, co je v mym podání normální :D Heh, zase se směju, ATM. Jo, ATM. Našla jsem nějakej článek s internetovejma zkratkama. FYI, jsou trapný :D BWAHAHA!! xD
Ach, já jsem vážně nějaká zhulená. Otázka je, kterej debil by mi zadara a ještě tajně pro mě podstrčil trávu... a jde vůbec hulit ve spánku? V bezvědomí? Páč jinak nevim... uh, už zase kecám blbosti. No, to je vlastně jedno. Šak tohle nikdo nečte, ne? Takže se Blázince bát nemusim. I když, ono i kdyby přijeli, tak bych si usekla hlavu a začala mluvit a pak si ji zase přišila a oni by se lekli a zase odjeli ^^ Muhehe, tye, vážně, zajímalo by mě, co to bylo za drogu :D
Tak jo, abyste neřekli, že je to tak ÚPLNĚ o ničem (i když ve skutečnosti si z tohodle máte vzít vážné poučení, že stavy vysoké šílenosti jsou lehce nebezpečné) dám vám sem ten seznam zkratek :D
Pod perexem :D

Radši bez názvu

19. july 2011 at 20:43 | Kasumi |  Má neexistence
Asi mi oficiálně jeblo.
Revy mi připadá roztomilá. Začala jsem se koukat na digimony. Asi mi chutná marshmallow. Naopak najednou nemusím moje oblíbený kávový zrna v hořký čokoládě (i když to bude možná tím, že jsem se jich ve čtvrtek přejedla. A není to tak hrozný) Nevadí mi, když mě venku zastavěj malý růžový děcka jenom proto, aby si pohladili mýho králíka. Napadá mě spousta shounen-ai povídek.
Jediná uspokujující skutečnost je, že jsem včera od jedný asi do dvou v noci seděla v otevřeným okně s nohama venku (jen asi 10m, ale přece) a nechala na sebe pršet. Aspoň jedna věc se nezměnila.
Navíc je mi zima na nohy (což se mi stává snad poprvý v životě. Dřív mi nebyla zima, ani když jsem se bosá brouzdala sněhem) a naopak mám podivně horké čelo. Až moc. Ruce zůstavaj v normálu, ohromně studený, ale až podivně snadno se ohřejou, když se dotku něčeho teplého.
Mám ráda HP knížky.
Přečetla jsem si dřív HP než knížku od Terryho jenom proto, že mě bolela hlava a Terryho bych nedokázala vnímat.
Pomoc! Já nechci bejt jiná!
Držím se toho pitomýho seznamu s úkola zuby nehty tak, že mám chuť ho roztrhat, ale jashinužel je v počítači.
Ach ne, ne, ne!
Asi jsem závislá, jdu se koukat na druhou sérii Digimonů. Je to hrozná blbost, uvědomuju si, jak je to stupidní, ale nedokážu se toho zbavit.
Sayonara, Kasumi
Zdržte mě tady!

Když voda pláče štěstím - 1. kapitola

19. july 2011 at 20:11 | Kasumi
Víte co? Kašlu na vás :D Nebo teda spíš na mě... =.- Takže, prostě a jednoduše, první pohled nechám až na další kapitolu. Tady to máte.
Užijte si to, je to po dlouhé době a na dlouhou dobu.
:D


Nixi - postach tmy 2. kapitola

13. july 2011 at 20:51 | Kasumi
Ne, nebudu se zodpovídat z toho, co jsem napsala =.-
Předem vás varuju, že MNĚ se to nelíbí. A zbytek už nechám na vás :P
Za překlepy neručím, komu by se to chtělo opravovat, bych to ještě ke všemu musela číst znova a pak bych to sem ani nedala... což by možná bylo lepší...? :D
Upozorňuju, první povídka, bylo mi JEDENÁCT když jsem to psala, berte ohledy :D *nemusej, hnusný to bude furt stejně*
Pod perexem *ach, měla by si zvyknout*

Kerli - Butterfly Cry: Proč se ta písnička tak zasraně hodí k mejm pocitům?

12. july 2011 at 17:17 | Kasumi |  Tam, kde se poslouchá
Nemůžu. Já už vážně... fakt nemůžu.
Chci tak zoufale chcípnout, jako ještě nikdy. Né že bych se dokázala zabít, taková nejsem.
Ale tenhle obrázek je tak zoufale lákavej...
Ještě že nemůžu chcípnout.
Protože... myslím, že to je jediná věc, co mě drží.

Let the butterflies cry
Let them cry for you...
You just dry your eyes
Because the world is wonderful
Kdyby to aspoň nezpívala takovym hlasem.
Ať motýli pláčou
Ať pláčou pro tebe...
Jen si osuš oči
Protože svět je nádhernej.
Více keců pod perexem. Měla bych se naučit na to neupozorňovat...


Vypadám jak Samara. Vítejte mě. A Terry Pratchett je bůh.

11. july 2011 at 15:36 | Kasumi |  (Vý)Kecy
Muchechechechééééé!

A teď můžete všichni s klidem umřít s tím, že víc už pro tenhle svět prostě udělat nešlo :D
Ano, dokonce i tak vysoká koncentrace mojí matky mě nezamordovala.
Přežila jsem!
A teď smuťněte!
Ach, jak já miluju svoje "fanoušky" :DDD
Vzhledu "jako Samara" vděčím častému rozcuchu z vody a mé nechuti to zašmodrchané cosi rozčesávát po každém plavání :D


Dobrá, vrátili jsme se už včera, sic v půl osmé, ale včera, takže důvod proč jsem nenapsala byl... že jsem se začetla. A zamilovala ^^ Říkala jsem vám už, že je Terry Pratchett druhej Jashin? Ne? Tak na to zapoměnte. Terry Pratchett je BŮH. Kašlu na všechny sliby, který jsem dala při vstupu do svýho náboženství, Terry je bůh. Bůh dokonalé mysli, důvtipu, liteatury a vymýšlení.
Kdybych to totiž měla shrnout, Terry knihy nepíše, on je vymýšlí. Vymýšlí způsob, jak je psát. A pak až je napíše.
Když čtete knížku od Terryho, přímo... cítíte tu promyšlenost, jako byste seděli u stolu a Terry seděl vedle vás a psal ten příběh, a zárověň cítíte jak nad každou větou přemýšlí a dává jí skrytý význam a přitom přijde tak nějak sama a potom se snad cítíte jak sám Terry, jako když tu knihu píšete vy... i když potom ani samy vlastně nechápete, co to píšete, to ví jen... ta část vašeho já, která je fakt Terry :D A zároveň se vcítíte i do samotného děje, takže v záchvatu zuřivosti nad tím, že je šest hodin a vy nejste u svého malého chlapečka Samíka v podzemní jeskyni hlava nehlava sekáte kolem sebe a křičíte text knížky-veledíla Kdepak je má kravička? a s každou další větou se zuřivě rozmáchenete okolo.
Knihy Terryho Pratchetta se nečtou. Ty se cítí.
A nikdo z váš mi nebude věřit, dokud si to sám nepřečte. Fakt. Slyšela jsem o Terrym hodně a nikomu jsem nevěřila, dokud jsem tu knížku nedržela v ruce. Respektive... než jsem si přečetla první stránku, samozdřejmě.

Nejlepší je, že až úplně na konci knihy jsem pochopila, o čem to vlastně čtu :D Tím myslím nějaký... smysl knihy a tak, jinak jsem to samozdřejmě pochopila... někde v první třetině xD
Miluju to všechno.
Jak jsem tři lidi najednou. Jako já sama, Terry a postavy z knížky. Všechno... všechno to jste najednou.
Dokonalej chaos.
Dokonalej přehlednej chaos.
Miluju to.

Díky, Terry.

Sayonara, Kasumi

PS: Nekupujte si Průvodce po Zeměploše jako první. Bude vám k ničemu v něm hledat, když nebudete mít co hledat, tedy informace z normální knížky.

Ale jinak teď hned mazejte do obchodu a kupte si Terryho knížku! *sama by šla příkladem, ale šetří na Naruto tábor aby se mohla setkat s holkama, tak pádí do knihovny*

Né že by si někdo všimnul...

9. july 2011 at 7:58 | Kasumi |  Blog-Info

Nebudu tu.

Prostě a jednoduše a to je všechno.
Né že by si někdo všimnul... nebo mu na tom snad záleželo! :D
Asi jsem se zamilovala ^^ <3 Ághr... on má prostě tak dokonalý skladby... ^^ To snad ani není možný. Ale dobře se u nich píše. Jenom Voda se píše blbě, přeci jenom, je to z pohledu Suigetsa, tvrďáckýho chlapíka (i když já ho zjemním, muhehe :D) mluvícího nejméně obecní češtinou, takže to k němu moc nesedí :D
Když už jsme u Vody, nejde mi napsat první pohled, zato jsem směle začala s prvním objetím a pusou o pár kapitolek dál *odhaduje že se to objeví tak ve 3.-4. kapitole* Nevím, jsem jeblá, i když myslím, že jsem to sem už psala a jestli jo, tak jsem jeblá dvojitě :D
Zpět hlavnímu tématu: vracím se buď zítra nebo ve středu =Ď Nevím.
Sayonara, Kasumi.

Životní styl

8. july 2011 at 17:28 | Kasumi |  Má neexistence
Stop pesimismu!
Nebo si ho aspoň nech pro sebe, ty krávo!


Vidíte ten obrázek? Vydávám ho za sebe, mám ho u komentářů. Je veselej, veselej!
A totálně se mi nepodobá.
Z čehož tak nějak vyplývá, že bych měla bejt veselá, kurva.
Za prázky znova zkouknu Black Lagoon a Bakemonogatari. To je úkol.
Mimo jiné, stanovila jsem si i jiný úkoly. Pokud nebudou nějaká jiná mimořádná zádaní (a i pokud budou, ale v nejhorším to omlouvá) musím splnit minimálně jednu položku denně z tohodle seznamu.
To nedám :D
Každopádně chci se sebou něco dělat. Fear má pravdu. Tak trošku. A v případě nouze s tím pořád můžu seknout, no ne? :D
Kam jsem to klesla. Dělat si seznamy. Je pod Celý článek, kdyby něco :D *nemůže si zvyknout, že už ty perexy umí*

Tak dost, kurva!

7. july 2011 at 23:38 | Kasumi |  (Vý)Kecy


Nevim co je tohle za život.
A nechci ho.
Tím nemyslím, že bych chtěla umřít, nebo nějakou takovou blbost. Stejně to nejde, tak nemá smysl nad tím přemýšlet (neumíte si představit, jak mi tahle věta v poslední době pomáhá). Potřebuju s tím něco udělat. Potřebuju změnu. Jenom... já... nevím jakou. Nevím, co potřebuju.
Chtěla bych žít... účelněji. Aby měl tenhle život nějakej smysl. Doteď jsem si říkala... nevím, co jsem si doteď říkala. Snad že mě potřebujou mí přátelé. Blbost. Možná, že mě potřebujou teď. Zítra už nemusí. Zítra mě můžou nenávidět. Asi jsem se poučila ze ségry. Gomen, z ap. Nesmím ji srát, nesmím jí říkat ségro. Děsný.
Plán na večer: vyklidit tomu králíkovi, sníst yogurt a... a? Měla bych dopsat první kapitolu Vody. Problém je, že píšu, fakt tu povídku píšu! Jenže... no, jaksi jsem teď začala psát část, kde Suigetsu svého povídkového parťáka (ještě nemůžu vyzradit, kdo to je, no ne?) už objímá a taky je nejspíš venku z nádrže (nevím jistě a jsem připravená to předělat, muhehe)
Možná budu cvičit. Každopádně bych měla pohnout s tim králikem. I když už je stejně tma, neuvidim, ale což.
Nevím jestli se Emily Strange (na obrázku) k tomuhle článku vůbec hodí, každopádně lepší a výstižnější obrázek jsem v pc nikde uloženej neměla a novej se mi nikde po netu schánět nechtělo.
(Kecy, nakonec je jich hodně, sláva oné stránce, ale odkaz dávat nebudu, taky je jenom stáhl/a/i/y z netu. Obrázky možno vidět po případném kliknutí na Celý článek)
*Odlakovává si nehty. Takhle se k tomu králíkovi fakt nedostane*