Pod tenhle blog spadá tento.

Jsem utříděná. Páni.
Najdete na něm úchylnou část, kterou si nedovolím dát sem.
To znamená yaoi, yuri, hentai a všechno to okolo.
Jeho aktuální články: Měla bych už začít

Higashi no Eden - recenze

13. august 2011 at 16:39 | Kasumi |  Recenze

Kdyby vám někdo dal do ruky mobil s 8,2 miliardami jenů, co byste udělali? A kdyby k tomu mobilu přibyla ještě pistole a vy byli úplně nahý? Kdyby jste měli vymazanou paměť a stáli před Bílým domem? A teď myslím, kdyby se to fakt stalo?
V Higashi no Eden se seznámíte s chlápkem, kterej tohle zažil. Ten chlápek je mimochodem naprosto dokonalej, ale o tom později.
Všechno to totiž vlastně nezačíná chlápkem, ale holkou, která má náhodou i jméno, a to Morimi Saki. Ta právě vystudovala univerzitu a jela na jakýsi zakončovací (gomen za to slovo, nevím, co mě to popadlo O_o) výlet do Washingtonu, kde se nechala dovést před Bílý dům a... většina z vás si asi řekne "a potkala tam divnýho nahýho chlápka s mobilem a pistolí a děsně se do něj zamilovala už jenom kvůli tomu, že ztratil pamět, protože to je přece tak hrozně cool".
NE.
Saki jela k Bílýmu domu, aby hodila minci do fontány u něj, bohužel, fontána byla za plotem a moc daleko, tak vzala další minci, hodila znova... ehm ehm. Vzhledem k tomu, jak chytrá dokázala být v dalších epizodách, si říkám, co to bylo za úlet... proto, zde už naopak naprosto logicky, se objevili policisté a hodlali ji zatknout, protože jashin ví, jestli tam neházela miniaturní bomby, což v tomhle případě vyjímečně vůbec neříkám ironicky. Pozornost od ní odvede onen zmiňovaný mladík, kterej, přiznejme si, přeci jen působí mnohem nebezpečněji (což on svým způsobem taky tak trochu je)
O pár minut později se ty dva potkají a Saki mladíkovi z vděčnosti daruje svůj kabát, čepici a šálu. Ukáže se, že je také Japonec. Oba se rozejdou svým směrem, i když jenom jeden, Saki, ví, kam chce jít. Na letitě a ihned odletět zpět do Japonska. K tomu obšem potřebuje pas, který ale nechala v kabátě...
Ano, máte pravdu, teď to zní ještě hůř. Takže ona se teprve zamiluje?! Ach, neodsuzujte to hned!
Po pár podivných situacích, které čítají vypůjčení kalhot, nalezení mladíkova bytu, skříně plné falečných pasů a zbraní, vypálení bytu do základů, prohlídka od policistky, červenání, zhrození a popřání hezkého rande, se oba dostanou na letiště, oba s pasem. Chlápek si vybral jeden, na kterém je jméno Takizawa Akira. Rozhodne se také vrátit (Pokud se vrací, třeba tam nikdy nebyl... O_o) do Japonska spolu se Saki. Hrk-stop-zásek, Akira zkoumá mobil a ukáže se, že je v něm číslo na podivnou ženu, která se jmenuje Juiz a pokud má Akira v mobilu dost yenů na potřebné financování, je schopná zařídit naprosto cokoliv. Scháníte taxík? Chcete koupit Notredame? Či snad ovlivnit, co kterej politik přednese? Hodláte zničit svět? A kolik máte ještě v mobilu? Hodně? No tak si zavolejte... Hehe, vy ne, ale jeden z dvanásti Selecaů, kteří tenhle mobil vlastní.
Všechno má ale svůj háček a v Higashi je jich dokonce víc. Ten první je fotka v mobilu, na které je Akira a za ním spousta nahých lidí, navíc to vypadá, že je Akira všechny zabil. Dvacet tisíc lidí! Vau, chtěla bych mít jeho schopnostil, páč by to mohla bejt docela sranda. Jo, vraždy vám Juiz zařídí taky, a jak se později ukáže, dokáže vám připevnit křídla, takže pokud se chcete proletět nad městem... ve spodním prádle... s polomrtvým mužem v ruce... ehm ehm, trochu jsem prozradila o jiné postavě, hlavně to nemíchejte k Akirovi! =.- No dobrá, druhý háček vypadá trochu hůř, protože v tom prvním jde přeci jen o svědomí, ne? (Heh, radši bych se měla držet věcí, který znám...) No tak dobrá, ten druhý háček! Ty peníze tu nejsou jen tak proto, aby se mohly nechat utratit za věci pro vaše osobní blaho. Máte 10 miliard (někdo si možná všiml, že nahoře je 8,2, to proto, že Akira už samozdřejmě utrácel, i když si to nepamatuje) a máte s nima zachránit svět! No fíha! To se člověk nedozví každej den, co? Ale v Higashi můžete s klidem zapomenou na všednost a čekat promyšleně nepromyšlené způsoby, jak dosáhnout cíle hry, jak vyhrát. Když se vám totiž nepodaří zachránit svět, anebo budete utrácet za věci pro své osobní blaho, anebo vám dojdou peníze, znamená to, že jste prohráli a bum prásk! přijde Support, kterej je mimochodem jedním z dvanásti Selecaů a větššina z nich si myslí, že je to Akira (znám také jako Číslo Devět), a odpráskne vás. No dobrá, možná zrovna neodpráskne, ale rozhodně vás zabije.
Teď vás možná napadne, že jsem vám toho prozradila příliš na to, aby mělo cenu si tohle anime pustit a vy si ho užili. Ne, není, v Higashi se toho skrývá vážně spousta a tohle všechno je jen začátek, a řeknu vám, to, jak to bude pokračovat, je hrozně nejisté a nikdy si nejste jistí, co se stane, autoři nechávají zásadní rozhodnutí na poslední chvíli, a co je možná nejlepší, často si to, jak moc zásadní byly, uvědomíte až potom, co se stanou. Někdy (neustále) si říkám, jak to jen, projashina, dokázali dát všechno do jedenásti epizod? Ach ano, tím jsme se dostali k tomuhle...
PROČ MÁ KRUCI TAK SKVĚLÉ ANIME JENOM JEDENÁCT EPIZOD?! PROČ, KDYŽ VŠECHNO OSTATNÍ JE TAK ZATRACENĚ DLOUHÉ, PROČ JEDENÁCT, 11, JEDNÁCT!!
No dobrá, ufff, hořká čokoláda, obklad na čelo a jedeme dál, protože pak si to stejně všechno sjedu znova.
Je dost zajímavé sledovat Akiru, jak naprosto nic nechápe, a přesto se chová inteligentně a s klidem. Postavy jsou další silná stránka Higashi no Eden. Akiru je zajímavý, vtipný a i když ztratil paměť, netrpí žádnýmy záchvaty "Ach ne, co budu dělat? Já ztatil paměť! Ááááá!" Kdybych ho měla charakterizovat jedním slovem, řekla bych asi charismatický, i když mi k němu pasuje další spousta slov od milý a chápavý přes rozhodný až po rázný a bojovný. Jo, Akira má prostě charisma a styl, což jsem si obzvlášť vychutnala ve scénách na letišti v první epizodě, protože dál už jsem na nějaké rozplývání nad povahamy a dialogem neměla moc čas, jak jsem byla unesená dějem.
Saki, kterou jsem až doteď začala obstojně ignorovat, za což se jí upřímně omlouvám, je svým způsobem spíše postava vedlejší, i když si netroufám ani tipnout, jak by bez ní tohle anime zkončilo (Což zní trochu divně, asi jsem spíš měla říct něco jako "Kam by bez ní Akira došel..." a tak) Vlastně je taková docela nevýrazná, ničím moc nepřekvapí a je poměrně snadno předvídavá, zároveň hrozně milá a snad i trochu naivní. To příběhu skvěle zapadá a vedle Akiry vypadá skvěle, to si nemůžu odpustit *.* Ach, co já bych dala za Akiru O_o *asi si vytvořila novou závislost...*
Ostatní postavy jsou taktéž skvěle promyšlené, dokonale vyvedé a celkově hrozně stylové a vkusné, což někdy vytváří pocit, že vy sami jste totální paka v porovnání s tím, čeho jsou schopní oni. Jsou dokonale originální a každej překvapí - něčím jiným. Huh, vlastně nevím, jestli nějakou postavu nemám ráda, i když je pravda, že je ani nestihnete začít nenávidět, nedovolí vám to jak 11 epizod *malý záchvat, pokračuje po pár soustech hořké čokolády* tak jejich dokonalost a rychlé převraty v ději, které ale snad, řekla bych, každý stihne sledovat.
Musím říct, že co se grafiky týče, není to úplně klasické anime a asi první dvě epizody mi trochu vadila, protože jsem si nemohla zvyknout, ošem vzápětí jsem se do ní přímo zamilovala, možná i kvůli její jedinečnosti. Postavy nemusí mít růžové vlasy (ehm ehm) a do očí bijící účesy (he he) ani neustále stejné oblečení (hm hm...) abyste rozeznali jednu od druhé, stačí k tomu precizně nakreslené obličejové i jiné rysy, které bohatě stačí a rozhodně mi vyhovují víc, než výše uvedené způsoby.

Celkově nemám k anime co dodat, dokoukala jsem ho dnes a totálně mi vyrazilo dech, což je myslím dost vidět. Když nad tím tak přemýšlím, nikdy jsem nenapsala žádnou recenzi a tohle je moje první, ale nejspíš budu psát i nějaké další. Nemůžu si pomoct, ale tohle vypsání pomáhá se zvládnutím z pocitů, které ve mně chtě-nechtě téměř každé anime nechá, takže už asi nebudu muset sedět v oknech ani pojídat sůl po lžících (obojí se neporučuje, po pádu bolí tělo a po jezení soli vás odvedou k lékaři s tím, že jste divní, což je teda objev světa, ha ha)
Možná bych se měla ještě vrhnout na hudbu, ale jediných písniček, kterých jsem si všimla, byly ending a opening a ta u konce v poslední epizodě, pokud tam tedy byly i nějaké jiné. Opening je krásný, netradičtě v angličtině a od skupiny Oasis, kterou znám a mám docela ráda. Abych pravdu řekla, stylem mi k anime moc nepasuje, stylem a grafickou animací sice ano, ale zvolila bych něco... hm, něco jako ending! *_* Do toho jsem se bezpodmíněčně zamilovala, i když většina lidí o něm moc nemluví a jen se rozplývá nad openingem. Ano, byl skvělý, dokonalý, super, ale, i když se to zdá nemožné, ending byl ještě lepší. Hah, já jsem vážně divná. Líbil se mi i ten nápad s papírem, to je naprosto dokonalý. Text taky skvělej... všechno.
Pro porovnání vám sem dám teda i ending i opening, ED proto, že se víc líbí mě, a OP proto, že se víc líbí všem ostatním :D Tak si to užijte:

Opening (s textem)

Ending *_*

Tak co, ještě pořád to nechcete vidět? Svým způsobem vám rozumím, musí být hrozné číst pořád jenom jak je to dokonalé a dokonalé a dokonalé a nenajít jedinou zmínku o jakékoli chybě (A to tu jsou dvě, chytrolíni =.-) a vůbec, co je na nahým chlápkovi s mobilem a bez paměti zajímavého? Ztráta paměti je v každém druhém filmu a většinou jsou to filmy totálně k ničemu. Nadávám vám a chápu vás, mě se také nejdřív nechtělo. Ale jděte do toho.
A vůbec, není to jenom o tom. Tvůrci Higashi jsou myšlenkově mnohem dál, takže potom, co vám po 11. epizodě zkončí i ending a už tu vážně není vůbec nic, co byste mohli zkouknout, dojde vám (a dřív vážně ne, nebudete mít čas uvědomit si to někde uprostřed, protože budete příliš unešení dějem) že celé anime vlastně říká mnohem víc než "jen" příběh o chlápkovi s kouzelným mobilem a neznalou minulostí. Zabývá se momentálními problémy jak dnešního světa, tak Japonska: politickou situací a ovlivnovostí, odsuzováním bez faktů, smíšenýmy pocity, zaujatosti starých a neznalostí mladých a tedy neschopností celého dnešního lidstva. Upřímně... co byste udělali vy s takovouhle možností?
Možná bych ještě měla dodat, že to možná tak trochu působí, aspoň mně po tom, co jsem s tuhle recenzi po sobě přečetla, že snad celé anime zabírá jen Akiru, ale to rozhodně není pravda, i když je to hlavní hrdina. Scény často sledují i ostatní postavy (mimo jiné i proto, že většina se jich hodně váže k Saki) jenže kdybych měla psát ještě o tom, zabralo by to ještě víc místa, už tak je tahle recenze hrozně dlouhá a nikdo ji nedočte, takže ne.

A jestli ji přeci jen někdo dočet... smekám.
 

1 person judged this article.

Comments

1 Maiko Hatake Maiko Hatake | Web | 14. august 2011 at 13:15 | React

Hustodémonskykrutopřísná recenze!
Nep, kam se hrabe ta moje!
Po tvé recenzi bych to shlédla ještě jednou :DDD

2 Kasumi Kasumi | Web | 14. august 2011 at 17:16 | React

[1]: Arigatoooo ^^
Ale ne-éé, ta tvoje je úžasná! ^^ Skvělá! A kratší než moje, což je první ze sta bilionů plus oproti téhle :D
To není špatnej nápad, asi se na to taky podívám asi ještě jednou :DD

3 Páj Páj | 17. august 2011 at 22:03 | React

Hůůůů O_O :DDD Dobře ty, mě by to ani nebavilo psát D:

4 Kasumi Kasumi | Web | 19. august 2011 at 19:13 | React

[3]: Chicht ^^ Já si to taky myslela, ale s podivem mě to bavilo :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement